„Nebojte se toho a jděte do toho naplno!“, vzkazuje o pořádání malé benefiční akce pro Světlušku Jitka Dvořáková

Vaše škola během osvětového dne vybrala neuvěřitelnou částka. Jaký to byl pro vás moment, když jste se dozvěděli konečnou částku?

Taková částka je na školní sbírku skutečně výjimečná a svědčí o obrovském nasazení všech žáků, rodičů i učitelů. Je to vždy moment překvapení, ale zároveň štěstí, že se opět povedla nádherná věc, kdy společné příspěvky všech zúčastněných se spojily v něco, co má reálnou sílu pomáhat.

Jak vlastně vznikl nápad propojit školní osvětový den s podporou Světlušky?

Nápad propojit školní prostředí s podporou Světlušky vznikl přirozeně z potřeby zapojit mladou generaci do charitativní činnosti a zároveň zvýšit povědomí o životě lidí se zrakovým postižením u dětí i dospělých, se kterými se v poslední době potkáváme i v naší školce a škole. 

Jak program během dne probíhá? Do jakých aktivit se žáci zapojují?

Program projektového dne bývá velmi pestrý a kombinuje přímou charitativní pomoc s prožitkovým vzděláváním.  Žáci během dne vyrábí adventní dárky pro rodiče, nacvičují vánoční divadlo a večer při návštěvě rodičů ve škole své výrobky prodávají a zpříjemní všem adventní čas. Během dopoledních workshopů se snažíme také žáky více seznámit s činností charitativní nadace.

"Program projektového dne bývá velmi pestrý a kombinuje přímou charitativní pomoc s prožitkovým vzděláváním,"říká zástupkyně ředitele Jitka Dvořáková|foto:fotoarchiv

Jak děti téma pomoci lidem se zrakovým postižením přijímají? 

Žáci přijímají téma pomoci nevidomým velmi otevřeně a s přirozenou zvídavostí. Zároveň jim dává pocit důležitosti a zodpovědnosti.

Máte nějaký silný moment nebo příběh z letošního ročníku, který vám utkvěl v paměti?

Ukázalo se, že víc než peníze, děti zasáhlo vědomí, že jejich pomoc má konkrétní tvář a jméno. Více se začali zajímat o žáky v naší škole se zrakovým postižením a jejich působení ve škole. 

"Ukázalo se, že víc než peníze, děti zasáhlo vědomí, že jejich pomoc má konkrétní tvář a jméno. Více se začali zajímat o žáky v naší škole se zrakovým postižením a jejich působení ve škole," říká Jitka Dvořáková|foto:fotoarchiv

Zapojili se i rodiče nebo širší komunita školy?

Náš letošní výsledek jasně ukazuje, že se akce přelila daleko za hranice školních lavic. Bez zapojení rodičů a širší veřejnosti by takto vysoká částka byla jen stěží dosažitelná.

Co podle vás dětem taková zkušenost dává do života?

Tato zkušenost dává dětem mnohem víc než jen vědomosti z učebnic; formuje jejich charakter a hodnotový žebříček do celého života.

Plánujete v této tradici pokračovat i v dalších letech?

S každým dalším rokem chceme program obohatit o nové prvky, zkušenosti a dále posunout spolupráci a pomoc k dalším organizacím, které budou chtít žáci podpořit. 

Co byste vzkázala jiným školám, které by chtěly uspořádat podobnou akci?

Vzkázala bych: „Nebojte se toho a jděte do toho naplno!“ I když se organizace může zdát na začátku náročná, ten výsledek – nejen finanční, ale hlavně lidský – za to stojí. Největší hodnotou je nejen změna atmosféry ve škole, ale především společný cíl a prožitek empatie.